Klub sráčů: Tentokrát na sněhu - Leo

28. prosince 2017 v 21:13 | Pilína a Yo |  Klub sráčů: Tentokrát na sněhu
A pojďme dál, náš předsilvestrovský maratónek prozatím vychází, což mě dost překvapuje, tak snad to taky dojedem v klídku :D Dneska chlapec, kterého všichni nenávidí a zároveň milují.. a mě zrovna vytáčí, že mi kurwí Tádu :D ale jinak je to nějaká pusinka, co myslíte? :D

-LEO-

A je to tu zase,, Neříkal jsem, že s těmihle pitomci už nikam nikdy nepojedu? Jo, říkal, že jo. Moc už se mi sem jet nechtělo, všichni akorát blbě čuměli, Mára neustále brunátněl a naprosto nepochopitelně mě kontroloval, zatímco já jsem přece vůbec nic nedělal. Nevím, kdy jsem řekl ano, když se mě na to Tadeáš zeptal. Jakože mooc chce poznat líp ty naše teplý kamarády, co tehdy potkal. A jelikož Honza neudrží absolutně žádný tajemství, hned Tádu aktivně zval, jenže ten už to dávno věděl jinak. Neptejte se mě jak. Proč jsem mu řekl ano? Nejspíš v nějaké té slabé chvíli, kdy jsem ho po vystoupení ohnul v šatně a on místo šukání mluvil o nějakých horách, šukačce v lese, nevím, moc jiných věcí jsem z toho nepobral a abych ho umlčel, prostě jsem mu kývnul a tady to máme.. Vítejte na horách!


Nějak jsem se k celé té partičce nehlásil, neměl jsem to zapotřebí. Andy se na mě díval vyděšeně, jako co, neohnu tě podruhý neboj, Mates se se svými vražednými úmysly svěřoval Honzovi, což Táda, co to samozřejmě slyšel, hlasitě komentoval, že by to jakože dělat neměl. Nechápu, čeho se báli. Nebaví mě už tady shazovat ego princezně Matesovi, co už se dávno v kombinéze válel asi po tisící ve sněhu. Amatér. Drámo jsem udělal v létě, pobavil se, tečka. Teď už tady moc zajímavých věcí na ošukání nebylo, a když už jo, o nějakou rvačku jsem fakt nestál, takže klídek. Protočil jsem nad nimi očima, když se většina plácala ve sněhu, hulákala na sebe nesmyslné věci a Mára zmizel někam na svůj hrdinský triatlon. Ještě, že jsem mu tu pušku na poslední chvíli rozmluvil! Co si tím kompenzoval jsem netušil, ale už jsem ho taky pěkných pár hodin neviděl.
A jelikož má jediná zábava bylo akorát blbě čumět, rozhodl jsem se to alespoň nějak zužitkovat. Kopnul jsem do sebe panáka, zapnul si přesky na černém prkně, utáhnul vázání a chtěl sjet kopec, udělat pár salt a rovně až dolů. Do cesty mi ale vešel zrovna Tadeáš, co se ležérně opíral o prkno zabodnuté do země a laškovným pohledem právě bavil dvě Rakušanky. Z jeho "kein a nein.. a Ich mochte ficken machen.." A dívčino chichotání mi bylo jasné, že jeho lámavá němčina moc efektu nemá a když už si začínal rozepínat maskáče, aby se pochlubil tím testosteronovým pekáčem buchet, co mu údajně zabírá pokaždé, když už neví, čím by zapůsobil, zabrzdil jsem to vedle něj a pěkně jeho i ty slečny ohodil sprškou sněhu. Přejel jsem ho nic neříkajícím pohledem, jak se na mě otočil, otevřel pusu, zamračil se, rozešel se ke mně, ale trošku mu utekl ten fakt, že zatímco on se nasupeně řítí ke mně, řve na mě, že jsem prvotřídní kazimrd, že už je skoro měl, a teď zbožně upírají pohledy na mě, já jen pokrčil rameny a pohledem sledoval, jak světle modré pomalované prkno krásně klouže dolů po svahu a Tadeáš přestal argumentovat sám se sebou a se zděšeným pohledem sledoval, jak jeho milované prkno jede dolů. Bez něj. Nasadil pohled z vřískotu a horečně se rozhlížel. Já ale pokrčil rameny a na rozdíl od něj sjezdovku vážně sjel. To jsem ale netušil, že Táda nasedne na boby k Alexovi, který je nafuněně akorát vytáhnul až nahoru, ukecával právě Kubu, aby se s ním svezl, že je to sranda, na co ty jeho snobský lyže! Že je to větší sranda než jeho nudný ropný pole! Ale místo toho si za něj sednul Táda, bez řečí se odrazil a už si to oba s křikem svištěli kolem. Jak jsem přišel na to, že jedou? Když kolem mě profrčeli mnohem rychleji a Tadeáš na mě ukazoval zdvižený prostředníček. Zamračil jsem se, vážně si koledoval a já začínal uvažovat, že ho ohnu v támhletom nejbližším lesíku!
Naštěstí k mému uspokojení nedojeli moc daleko, protože se oba dva z bobů vyklopili a skončili přímo v obrovské hroudě sněhu. Teda, ještě donedávna to hrouda sněhu nebyla, ale oba skončili přímo uprostřed obrovského sněžného obličeje, který nepatřil nikomu jinému než.. Robinovi. Jedna věc je mít plný barák Robinovo portrétů Valy, ale musíš to dělat i tady? Není to trochu ujetý? Naštěstí tetovat uměl dobře, takže jsem proti němu vlastně nic neměl. Chudák, snad poprvé za celou dobu, co ho znám, jen lehce nakrčil obočí a sledoval tu spoušť. Tadeáš si vysypával sníh z trenek a přesvědčoval Alexe, ať mu tam sáhne, že ho tam něco studí a Alex to samozřejmě udělal, fakt blbec. Robin raději dělal, že tam není, ale to mu překazil Alex.
"Tyvole, sice tomu chybí nos a půlka brady, ale není to tvoje socha?!" Robin mu radši hodil kouli sněhu do obličeje a šel s útrpným pohledem utěšovat Valyho, že si ho může klidně postavit znova. Někdo staví sněhuláka a někdo no.. Řekněme něco jiného.
Sjel jsem úplně až dolů, kde jsem si myslel, že budu mít aspoň chvíli klidu, ale to bych se nesměl vyhnout dvoum postavám válejícím se ve sněhu, zatímco lyže stojí zabodnuté opodál.
"Vojto, já to nechci dělat!"
"Ale vždyť jsi to jako malý u babi vždycky miloval! No tak Míšo, udělej andělíčka! Hezky nahoru, dolů, no úsměv!"
"Jsme na horách, máme lyžovat a ne dělat andělíčky! A protože ti to nejde, akorát se vymlouváš.."
"Nahoru a dolů, andělíček, můj strážníček.." Michal vypadal, že se nejspíš vzteky rozpustí, ale poctivě dělal andělíčka, protože se mu nejspíš musel odvděčit, že Vojta vážně ten kopec sjel! Sám jsem to viděl, protože ten jeho buranský smích vesničana nešel přeslechnout..
Nakonec jsem si ale zabořil kapuci víc do čela, ignoroval Tadeáše, co mi s křikem skákal na záda, uzemnil ho pěkně do hroudy sněhu a rozešel se do hotelu. Musí tam mít něco k pití silnějšího než Jacka!

Nakonec naše partička skončila u večeře, kde jsem si vzal talíř a odsedl si pryč, ještě se tak s nima prát o kapra a řízek. Rozhodně jsem totiž nestál o vražedné pohledy ze všech stran, které mou duši ale zároveň pěkně těšily! Ale poslouchat Honzovo chvástání o tom, že teď získal novou práci a po škole hned nastoupí do redakce Blesk, no, i to na mě bylo moc!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama