Klub sráčů: Tentokrát na sněhu - Danny

31. prosince 2017 v 22:14 | Pilína a Yo |  Klub sráčů: Tentokrát na sněhu
Tak a Dannym zakončíme další dovolenou našich kluků, kterou samozřejmě musí jeden nejmenovaný člen pěkně posrat, to by jinak nebyl Silvestr :D Takže si ho pořádně užijte, moc se neopijte a uvidíme se v tom dalším! :33


-DANNY-

Tak jsme se po pár dnech neustálého lyžování, bobování, snowbordování, nabalování, hádkách zraněních.. všichni sešli navečer jednatřicátého v hotelovém baru. Teda skoro většina, Mára se chudák s Honzíkem zoceloval na hotelovém pokoji, i když už s nohou v sádře a Honzovo až překvapivě opatrném chování docela vylepšil. Seděl jsem u velkého stolu hned vedle Vojty s Michalem, měli jsme k nim s Davidem poslední dobou docela blízko, teda David nemá rád nikoho, ale když už někoho snesl, dalo se to požadovat za plus. Na konci stolu seděl Andy a Kuba a na druhém konci zase Leo s Tádou. Tadeáš Lea otravoval tak dlouho, dokud to nevzdal a neodebral se rovnou na bar. Moc jsem to nechápal, já se toho potetovaného borce bál a to jsem se na něj jen z dálky díval, zatímco ten hnědovlásek neměl v sobě špetku pudu sebezáchovy a nechával si bořit hlavu do stolu. No.. já se na toho malého striptéra sotva podíval, nejenom, že jsem od své drahé polovičky měl nejspíš doživotní zákaz, ale oba dva jsme si jasně vybavovali naši rozlučku.. No, co vám budu říkat, byla skvělá! A jeho pohyby jsem měl před očima ještě dlouho.. Promiň zlato!


Zvedl jsem hlavu k právě přicházejícímu Davidovi, mračil se na celé okolí, ve tváři ten svůj neustálý vražedný pohled, temnou auru, ale přesto jsem z něj mohl spustit oči. Byl jiný, tak moc jiný, jak před lety, když jsme se seznámili. Ostatně to každý z naší party, dospívali jsme, vysoká se blížila ke konci a každý už jsme měli své životy nějakým způsobem naplánované. Možná, že jsme pořád byli puberťáci, ale všechna ta studentská léta končila, je na čase se posunout trošku dál. A to my dva s Davidem už dávno věděli, ostatně, vždyť už jsme měli vybranou barvu naší svatební hostiny! Ne, černou jsem mu rázně rozmluvil!
Sledoval jsem, jak si ledabyle prohrábl vlasy, ty tam byly ty dlouhé, tentokrát je zkrátil, v dolním rtu si pohrával s tmavým kroužkem a když mě viděl, usmál se. Natáhl jsem k němu ruku, on se sklonil a lehce mě políbil na rty, než se usídlil za mnou a ruce pevně usídlil kolem mého pasu, nepřekvapovalo mě to, už to tak prostě bylo.
"Tak co náš pacient?" Usmál jsem se, David pokrčil obočí, to, že už skoro dokončil doktorát a já nemohl být pyšnější, když mu bylo nabídnuto místo pomocného doktora v jedné ordinaci. Možná proto byl tady pro nás všechny něco jako osobní doktor a já ho vždycky sladce uprosil, aby na ně všechny nějak dohlídnul. Takže Alexovi lepil medvídka na roztržený loket, když to na bobech přehnal a Matesovi ledoval palec, protože to nejspíš na tom snowboardu vážně neuměl!
"Už dobrý…" Zamumlal, ale já pohled přetočil na Vojtu, který zrovna živě o něčem debatoval.
"Tak si budeme pořizovat statek!" Prohlásil se stowattovým úsměvem a objal Michala, zabaleného v o dvě čísla větší mikině, Vojtovo a spokojeně se mu tulil do náručí. "Naši mi na něj půjčili a teď, když už jsem skončil vejšku, rozhodl jsem se, že do toho půjdu, vždycky to tak nějak byl můj sen.." Sledoval jsem, jak doslova září, evidentně ho ta jedna malá místnost ve velkoměstě dost děsila. Nedivil jsem se mu.
"Tyvole! Takže ty budeš dojit krávy a chodit ke slepicím pro vajíčka?! To mě poser! Měšťák jako ty to nezvládne.." Tadeáš hodil nohy na stůl a hlasitě se Michalovi, co začínal ve tváři lehce brunátnět, smál.
"To není pravda. Ts, takový prase nebo krávu zvládnu levou zadní.." Zkřížil nesmlouvavě ruce na hrudi a Tadeáš jen protočil očima, prohlásil, že tady umřel pes, a šel otravovat život tomu nejnebezpečnějšímu členovi naší výpravy. Vzhledem k tomu, že ten už zrovna očima studoval barmankino poprsí, Tadeáš mu místo toho strčil zadek skoro k obličeji a ukazoval, že teď prostě hrajou jeho song. Nakonec ještě nasadil Leovi červenou vánoční čepičku a poslal mu vzdušnou pusu. Po výstupu v sauně, který nejednomu z nás pánů dost lichotil.. Neumím lhát! Tak se to snažil dokázat i jemu, ale ten ho evidentně dost ignoroval. Vážně zvláštní duo.. Myslel jsem si, že je s Viktorem.. Ale ne, že ten by mi tu nějak zvlášť chyběl. Vždyť vlastně.. Kdo je Viktor? ..
Vojta se statkem tak nějak rozvedl debatu o tom, co vlastně budeme v budoucnu dělat. Jen pár z nás k tomu mělo vážně, co říct. Pohledem jsem přeskakoval z jednoho svého spolužáka na druhého. Já byl člověk, co byl za dobře s každým a možná, že mi mrzelo, že za pár měsíců se všichni rozutečeme. Ať už na to nadáváme, ať už se všichni vzájemně nesnášíme, nějaký záhadným způsobem mi bavilo s těmihle blbečky trávit čas.
Kuba se rozhovořil o tátovo byznysu a ropných polích, co mu přenechá, ale neříkal to stylem, abychom mu záviděli, jen prostě přispěl do debaty. I já sám měl plán, chtěli jsme si s Davidem koupit menší baráček, splácet hypotéku, mě bylo nabídnuto místo v jednom z lepších fotbalových klubů a k tomu ještě koučovat malá smráďata. A taky jsme chtěli založit rodinu.. Ale všechno má svůj čas, ne?
Možná, že bych dál rozjímal o životě, popíjel, a chystal se slavit Nový rok, ale to bychom nesměli venku z terasy zaslechnout sborový křik. Všichni už byli klasicky ve střehu, vyřítili jsme se ven, zima jak v prdeli a všimli jsme si jediného. Naši poslední dva členi výpravy, co celý večer chyběli. Já si říkal, kam se šel Mates zase zašít. Naposledy jsme ho slyšeli, jak šel Andymu říkat, že se jde ven na vzduch za chatu vychcat. Ale jediné, co jsem viděl, byl právě on, jak s naprosto nasraným výrazem běží k nám a přímo před nás to zadkem skočí do sněhu.
"Alexi, debile, já tě zabiju! Až se mi dostaneš pod ruku.."
"Copa, hoří ti prdel vejtaho?" Přisadil si Andy, když Matesovi skrz hroudu sněhu stoupali obláčky páry. Když už se celou situaci snažil Matěj vysvětlit, všimli jsme si něčeho jiného.
"K zemi!" Křičel Alex, který právě utíkal od obrovské hroudy petard.
"Alexi, co to zase vyvádíš?!" Křičel Kuba, ten kluk měl nervy z ocele! Ale to už těsně kolem nás prolítla rachejtle a rozprskla se těsně před našimi obličeji.
"Chtěl jsem udělat ohňostroj, jako pořádnej! Ale je to nějaký postižený, místo, aby lítaly nahoru, lítají všude dolů. Já si říkal, že když mi ten chlápek říkal, že jsou vadný, tak asi taky vadný budou! A dávat vedle toho ty flašky od chlastu asi taky nebyl dobrý nápad!" I já se skrčil, když přímo přede mnou vybouchla další a sprška jisker k nám doletěla. Všichni jsme utíkali dovnitř, Mates zase utíkal za Alexem, že ho zadusí v hroudě sněhu, zatímco mu už od zadku stoupal kouř, toho zase honil Andy, aby ho uklidnil a toho skrčka fakt nezabil! A já? Já se jenom nadechl a chtěl situaci nějak uklidnit, ale to už se na to vrhl Vojta se selským rozumem a rozhodl se celou situaci uklidnit, než na nás přijde hotelová ochranka! Což se o pár chvil stejně stalo a jediný Tadeáš s Michalem se rozhodli, že aspoň nějak to svoje kecání využijí a chlácholili pány, že rozhodně nemáme v úmyslu tady spáchat atentát!
Vzhlédl jsem k obloze a v celém tom chaosu si všiml toho pravého ohňostroje, co ozářil oblohu. V tom všem chaosu jsme vlastně zapomněli, že už dávno odbila půlnoc a je Nový rok. Začal jsem se hlasitě smát, přičemž se zastavili i ostatní a společně sledovali oblohu.
"Tak asi šťastný nový rok!" Prohlásil jsem, dal novoroční pusu Davidovi, a tak nějak si uvědomil, že i když budeme kdekoliv, kdykoliv a je jedno za kolik let.. Budeme pořád stejní.
Burani, měšťáci, fotbalisté, učitelé, striptéři, doktoři, umělci či mechanici, miliardáři nebo s děravou botou..
Budeme to my. Sráči!
---
"Hej Bene koukej, někomu tam dole hoří prdel! Tyvole!" Prsty jsem sevřel okolo chladného zábradlí a málem si hlavou dal o jednu z těch kovových tyčí. Zrovna uprostřed divokého sexu na střeše se prostě zastavil a horlivě ukazoval na to, jak tam dole nějaký idiot pouští zničený petardy a dalšímu hoří prdel. "Ježiš, vždyť mi ten slevomat zničí celý hotel.."
Protočil jsem očima a vzdychl. Naprosto frustrovaný, s mrznoucí prdelí, pod noční oblohou.. Prsty mi mrzly k tomu zábradlí a on se kochal něčím úplně jiným. Čekal jsem snad nějakou romantiku? No samozřejmě, nechal jsem se jako blbec ukecat! To bylo samé, ale sekretářko, budou tam hvězdičky, koukneme se na ohňostroj a pak si dáme dlouhou teplou vířivku! A ne, že se rozhodne, že mě tady ohne, protože je to děsně vzrušující!
"Dominiku, ty seš takovej kretén!"
"Jak na Nový rok, tak po celý rok!"

Aneb, vítejte v mém dalším šikanátorském roce!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 German Music German Music | Web | 31. prosince 2017 v 22:25 | Reagovat

Přeji ti, aby byl nový rok 2018 plný úspěchů, zdraví, lásky, pohody a štěstí. :)
(`*•.¸(`*•.¸ ¸.•*´)¸.•*´)
«..Krásný nový rok 2018!..»
(,.•*´(¸.•*´ `*•.¸)`*•.,)

2 Alena Alena | 1. ledna 2018 v 23:45 | Reagovat

Ach, to mě dostalo <3 vážně miluju vaše povídky <3 taky vám přeji krásný nový rok:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama