Sex s Ex! - Give me.. little bit more.

5. srpna 2013 v 14:01 | Pilína a Yo |  Sex s Ex!
Taaakže milé damstvou, dvě úchylačky Yočínka a Pilínka se vám vrátili xD jste rády? (Řečnická otázka xD)
Moc jste nám chyběli, ale Yočínka už má net a Pilinka brigádu a budou tu jen pro vás^^ (Proč sakra mluvím ve třetí osobě? o.O) Máme pro vás úžasný dáreček^^
Protože se mi Yočí nudila (anooo budeme jí vypínat net každý druhý týden! xD), napsala mi povídku^^ Rozhodli jsem se jí vložit jako pilotní díl? Bonus? Předzvěst..? nové povídky s názvem Sex s Ex!, kterou budete moct na našem kanálu vídat nejspíš až později, protože se nejprve chceme soustředit na TT^^ můžete v brzké době čekat bonůsek na pár Alex/Kubík^^
Tahle povídka je úžasná, dokonalá, fascinující a nesmírně dlouhá, takže všichni pějte ódy na mou Yočínku a UŽIJTE SI TO!!^^
A&M
Prázdné tmavé nesympatické ulice. Těžký horký vzduch držící se ve vzduchu, dusno, i přesto, že se nad městem začala stahovat těžká mračna. Pouliční lampy dávno ztratily svůj svit, jediné, co ulice osvětlovalo, byl svit měsíce v úplňku. Ticho panující kolem přeřízl až ostrý zvuk skřípějících pneumatik, jak se někdo prudce hnal prázdnou silnicí dopředu. Došlápnout pedál až k zemi, červená nečervená, zabočit doprava, ujet ještě pár metrů, zkontrolovat, že jste v prachu nechali soupeře za sebou a dojet do cíle, první.


Právě mohlo bejt asi tak 3 hodiny ráno a já jsem se nacházel na místě, o kterém mi už pár lidí hodně navyprávělo. Zběsilé jízdy, zcela se vymykající všem pravidlům. Nejsou tu vlastně žádná pravidla, hlavní je, vyhrát. Kolovaly tady velké sázky, duněly motory těžkých aut a motorek. Spoustu lidí, spoustu krásných holek, které jezdce ošetřovaly, spousta tvrdého chlastu a řvoucí hudby. V téhle zapadlé uličce jsem se neocitl náhodou, vždycky jsem chtěl vyzkoušet adrenalin a jízda bez pravidel mi skvěle vyhovovala. Kdyby o tomhle věděl otec, asi mě doma zavře na tisíc západů. Lákalo mě sem nejenom to nebezpečí, ale pokud mám jakoukoliv možnost ho pokořit, udělám to kdekoliv a kdykoliv. Připravili jsme se na start, stačilo podmáznout pár lidí a bylo to. Se svou vytuněnou tmavě modrou Yamahou jsem se dostavil přímo na startující čáru, stačilo se porozhlédnout, krásné dívky v plavkách mávající na mě, nepříjemní chlápci propalující mě, bohatého synáčka, pohledy. Ale já jsem vyhledal jen jednoho člověka. Zrovna vjel vedle mě, seděl na své motorce, s helmou v ruce. Tvářil se stejně ignoransky jako vždycky. Delší hnědé vlasy rozčepýřené do všech stran, na nose černé pilotky a na rtech vyzývavý úsměv. To mohl být jediný člověk, dneska se v něm zase probudila ta šelma, kterou jsem mimochodem, stvořil já. Dozapnul jsem si zip od černé kožené bundy ke krku a nohu přehodil přes sedadlo. Nasadil si černé rukavice a otočil se na něj.
"Copak, už máš nahnáno, Evansi?" Ušklíbnul se, ale neodpověděl mi. Bral jsem to jako, že mu došla slova, proto mi na tváři znovu pohrával úsměv vítěze, úsměv povrchního krypla. Poslední úsměv do okolí na ječící dav, vyzývavé mrknutí doprava a potom jsem si nasadil helmu. Noha připravená a ruce pevně se držící řídítek. Vešla před nás dívka, nutně podotknout, že pěkně sexy, v ruce držíc červený praporek.
"Budeš prosit, abych tě pustil před sebe, Matěji.." Zaslechl jsem ho, zaskřípěl zubama, ale než jsem stačil cokoliv odseknout, zaslechl jsem dvojku, odpočítávání začalo. Nastartovat, motory zaduněly, tiše bublaly.
Jedna.. JEĎ!
Zaskřípění kol a potom už jsem neslyšel nic, vůbec nic. Jeli jsme kolem města, cesta to nebyla moc dlouhá, do cíle to byl kousek. Jel jsem rychle a neustále zrychloval. Ten mě s tím Matějem nasral, tak on nepřestane provokovat. Tím líp pro mě, aspoň mu v cíli ukážu, kdo je pán!
Po pár minutách jízdy, jsem ale na tenhle závod i Andyho docela zapomněl. Miloval jsem ten pocit svobody, nespoutanosti. Vítr bičující vám do helmy, slyšet i přes hluk motoru vaše prudce bijící srdce, vlna adrenalinu. Jen vy, těžký stroj a nic víc. Krátce jsem se ušklíbl. Tenhle pocit byl zatraceně dobrej. Bejt svůj, konečně si nemuset na nic hrát, nevidět žádnou přetvářku. Prostě jet a nezastavovat. Znovu jsem zrychlil, Andy mi dýchal na záda, ba co víc, jel už přímo vedle mě! Ostrá zatáčka doleva, koleno skoro až u země. Narovnat motorku a soustředit se jen na cíl. Ruce jsem stiskl silněji, před očima se mi míjely tak dobře známé ulice, minul jsem školu, objel blok a blížila se k nám finálová rovinka. Nehodlal jsem zpomalit, to ani náhodou, ještě z toho vyždímu maximum. Říkejte mi sebevrah nebo dobrovolný dárce orgánů, ale já nemínil prohrát. On se ten parchant nechtěl vzdát a já tím pádem taky ne! Už jsem viděl prapory, už jsem viděl lidi, jak hlasitě křičí, jak MĚ sledují. Přikrčil jsem se, už jsem byl blízko. Měl bych zpomalit, ale to bych mu dal naději. Jen jsem se usmál, asi jsem fakt blázen! Ale evidentně jsem nebyl sám, cílem jsme totiž oba projeli nastejno. Snažit se to teď ubrzdit by byla naprostá kravina, proto jsem to rozjel dál. Čekala tam na mě sláva. No, ani tolik ne, protože mě ten zmetek malej dojel nastejno, ale já dneska nechtěl slávu. Já a nechtěl slávu? Jo, zní to fakt divně, co? Ale ten pocit nezkrotnosti a svobody jsem prostě nutně potřeboval! Stačilo objet pár bloků a vyjel jsem ven z města, mířil jsem.. sám nevím kam. Až po chvíli mi došlo, že ani Andy nezastavil a sleduje mě. Jestli jsem stál o společnost? Asi ani ne, ale stále jsem měl v krvi tolik adrenalinu, že mi to celé bylo naprosto fuk. Chtěl jsem jet tak dlouho.. do doby než přijde nějaké to vyvrcholení, nějaké vysvobození. Otočil jsem hlavu doprava, zařadil se vedle mě. Ale já se dál soustředil jen na silnici před námi, prázdnou, tmavou, nikdy nekončící. Nevím, jak dlouho jsme jeli, nevím, jak se to stalo, že jsem místo brzdy šlapal plyn.
"Yeeeeah!" Hlasitý výkřik do tmy plný nespoutanosti a nezkrotnosti. To jsem byl já, bylo strašně těžký mě pokořit nebo si mě podrobit, nikdo to ještě nedokázal. Neměl jsem city, nepotřeboval jsem je. Bylo jen pár věcí, které jsem v životě potřeboval a to mi bohatě stačilo. Zajel jsem k lesu daleko za městem, moc jsem to tu neznal, ale kdo to řeší? Ubrzdit tu mašinu mi dalo celkem práci, ale nakonec jsem zastavil, seskočil z ní, připevnil ji za stojan a rozepl si helmu. Ta jediná mi štvala, ale zase riskovat to bez ní jsem nehodlal. Sundal jsem jí, párkrát zatřepal hlavou, prohrábl si tmavé vlasy a znovu se tak arogantně pousmál. O pár vteřin později vedle mě zabrzdila druhá černá motorka. Hučení motoru ustalo, jak její majitel udělal v podstatě to samé jako já. Jaká ironie, že jsme se tak moc chtěli porazit navzájem, že něco jako remíza mi teď přišlo k smíchu.
"Stejně jsem byl lepší.." Nebyl bych to já, kdybych tohle o sobě netvrdil. A navíc, byla to pravda!
"Ani bych neřek.." Zase se tak snobsky usmál a dál dělal, že je zajímavější stojan než já. Jak já ten jeho úsměv nesnášel, už od doby, co se mě snažil jako Andy pokořit. Div jsem po něm nehodil tu helmu, co jsem teď vší silou svíral.
"Asi je těžký bejt looser, co?" Další rýpavá poznámka, snažil se mě vytočit. Smůla. Byl jsem na to až moc v pohodě a uvolněnej. Došel jsem k němu, asi očekával ránu, ale já se jen místo toho ušklíbnul. Naklonil jsem se k jeho uchu.
"Říká ten, co v posteli zaostává" Asi jsem uhodil hřebíčkem na hlavičku, protože se jeho kamenná tvář konečně změnila. Arogantně jsem se pousmál, hajzl jsem uměl bejt a velikej! Ale to už všichni kolem mě věděli, jen on si pořád tak nějak neuvědomoval, s čím a s kým si zahrává. Viděl jsem, jak se z jeho nasraného výrazu stal rázem další, pravý koutek pozvednutý do šklebu, začal se ke mně přibližovat, ale já nehnul ani brvou.
"Jednou se ti tohle všechno vymstí.. A já budu ten, co se bude smát naposledy.." Výhružka? Moc mu nejdou, měl by na tom zapracovat chlapec! Než jsem ale stačil mít nějaké další myšlenkové pochody, sklonil se ke mně. Díval jsem se mu do očí, tak chladných a odtažitých, stejně jako vášnivých a naivních. Z jeho očí se dalo vyčíst hodně, z mých jediné - pohrdání a lhostejnost. Něco jako slitování jsem neznal, bohužel. Evidentně se s tím faktem ale smířil a sám mě políbil. Žádné jemné lehké ochutnávání, za tu dobu jsme zjistili, že jsme tak trochu oba velký sadisti, tak se nebylo čemu divit, když jsem hned otevřel ústa a nechal naše jazyky znovu bojovat o nadvládu nad tím druhým.. Takhle jsme to spolu táhli už dlouho a já musel uznat, že jediné, co mě na tom doopravdy bavilo, byl zrovna tenhle zatraceně dobrej sex!
Dobývat si jeho horká zapovězená ústa, jejichž chuť mě nikdy neomrzela. Přejet jazykem přes všechny jeho zuby a jazyk. Prozkoumat každou skulinu, každé tajemství. Líbat se až do posledního dechu, tak dravě, vášnivě a nezkrotně, jako jsme oba dva byli. Živly, které si nejde podmanit a je blbost to zkoušet. Byl jsem to já první, kdo opustil jeho rty jen proto, abych přešel na jeho krk. Prsty jsem mu vpletl do vlasů, prudce zatáhl a donutit ho hlavu zvrátit ještě víc. Dal mi tak ať už dobrovolně nebo ne, větší přístup k jeho krku, jazykem jsem ochutnal a poskvrnil ještě těch pár bílých místeček, které hned na to zčervenaly a sem tam se mihl i otisk mých zubů. Přejet až k jeho uchu, vědět, že je na něj háklivý, olíznout, zkousnout a fouknout. Jak jsem tušil, nenechal mě ale hrát si moc dlouho. Krátce jsem na něj pohlédl, olízl si rty a já musel trochu zacouvat. Zády jsem narazil na strom, kde se tady sakra vzal?! Asi divný Maty, když jsme v lese. Protočil bych i očima, kdybych nezjistil, že mě jeho pevné a silné ruce drží v šachu. Jedna položená vedle mé hlavy, druhá mi chytila bradu, nadzvedla jí a donutila mě se dívat do jeho očí. Z Adama se změnil, ale ne tak, jak by chtěl. A já věděl a dokázal využít lidských slabostí proti nim. Proto jsem já, žádné slabiny neměl. Znovu jsem se ušklíbnul, ale to už byl tentokrát on, kdo se vrhnul na můj krk, ale nebyl tak trpělivý, slyšel jsem skřípění zipu a potom křupnutí. Trochu jsem ho odstrčil, ten parchant mi zničil koženou bundu, alespoň zip!
"To byla moje oblíbená.." Hodil jsem po něm vražedný pohled, který mi oplatil nadzvednutým obočím a pohledem alá, že jemu je to u prdele. Zaskřípal jsem zuby, ale to už se jeho nenasytné rty znovu zabývaly mým krkem a jeho šikovné prsty zabloudily pod modré tričko. Myslí si, že si se mnou bude dělat, co chce? Ne, to se spletl! Já se nikdy neptal, já si nenasytně bral, co mi patří. A Andy byl teď můj, no, ono nejenom teď! Chvíli jsem ho nechal užívat si tu svojí vládu, však on ještě uvidí, že kdo si hraje s ohněm, tak ten se jen spálí.
Tohle bylo docela neobvyklé místo na sex, ale kdo to řeší? Prozatím mi to nevadilo, sice mě kůra stromu řezala přes tričko, na zemi určitě budou jen pichlavé větvičky a všelijaký hmyz, který se po mě bude sápat. Aneb vítejte ve světě rozmazleného mazánka! Krátce jsem se ale na Andyho pousmál, měl by se snažit víc, jeho polibky na mě neplatí. To by mě ale jako naschvál nesměl kousnout do rtu, zatáhnout za něj a znovu ho pustit. Celou dobu ho doprovázel pohled modrých očí, mých očí, věděl jsem, že i za tu dobu, ho to stále znervózňuje, ono taky koho ne, že? Pravděpodobně mi to nějak hodlal oplatit, jeho prsty mi na kůži tvořily nejrůznější obrazce, zatímco triko nenápadně vytahoval výš a výš. Ve chvíli, kdy bylo skoro dole, mi ale došla trpělivost. Byl to teď on, kdo byl bolestně přiražen na strom, kdo mi tiše vydechl do rtů a myslel si, že si toho nevšimnu! Já měl ale oči všude! Měl štěstí, že mě na rozdíl od něho přišla ta kožená bunda moc hezká, takže jsem zipem sjel až mučivě dlouho níž, rozepnul jí a z jeho těla hned sundal! To bílé triko pod ní, se mi ale už líbilo mnohem míň než ta bunda, což znamenalo, že muselo hned pryč! On byl ten, co si hrál, já byl ten, co nebyl na dlouhé předehry. I když s ním rozhodně nudné nebyly, za to s ostatníma holkama! Chtějí samé něžné hrátky, tse, to určitě, já na tyhle své choutky měl jeho. Jen jeho a jeho tělo, které mě nesmírně přitahovalo a vzrušovalo pokaždé, když jsem ho viděl. Vyrýsované svaly na pažích, hrudi.. břiše. Andy kurwa kdes to nabral?! Do fitka jsem ho chodit neviděl, nutno podotknout, že jsem za ním zase tolik nezaostával, ale tohle! Olízl jsem si rty, než jsem se sklonil, vlhkou cestičkou zasypával celou jeho hruď, všude, kde jsem byl, tam jsem zanechal malou stopu v podobě červených flíčků, stejně tak jako byli i na jeho krku, v tomhle jsme si oba víc než libovali! Kdyby někdo jel v mých stopách, určitě by si všimnul nafialovělého flíčku zprava, dalšího z leva. Jazykem jsem zajel do pupíku, všiml jsem si, jak svěsil ruce dolů, zatnuté pěsti, donutilo mě to se ušklíbnout. Jazykem jsem se vlhkou cestičkou vrátil zase nahoru, směrem k bradavkám. O obě jsem se pečlivě staral, olízl, políbil, vsál, zkousnul a pustil. Dokud obě neztvrdly a já jsem se jal na další průzkumnou výpravu jeho těla! Co dalšího tu skrýváš Andy? Než se mi to ale povedlo, byl to on, kdo do mě lehce strčil a já, jak jsem byl skloněný, jsem to neustál a dřepnul si na zem na zadek. Než jsem se zmohl na protest, už mi vzal za ruce a obkročmo si na mě sedl, ten vítězný úsměv. Ten parchant, určitě to měl celou dobu v plánu.. Sám už moc dobře vím, proč se na mě lidé koukají tak nenávistně. Teda.. jen ti, co šikanuju pro informaci! Mimochodem, i Andy byl jedním z nich, ale on byl ten, u koho mi to ponižování bavilo, který mi ho vracel a který se na mě i potom všem, stejně nevysral! A to mě bavilo.. A někde na dně mé černé duše.. i hřálo. Raději jsem se začal soustředit na jeho rty, které zaplavovaly mé tělo, když ze mě dostal to triko. Jeho rty.. Ach bože, jeho rty! Byly všude, úplně všude. Kousnul jsem se do rtu a slastně přivřel rty, když mi neuniklo, že rozepnul první knoflík na kalhotách, zip šel okamžitě po něm, kalhoty mi nesundal, jen je stáhnul níž. Odhalil tak mé bílé boxerky, pod kterými se rýsovalo mé pěkně naběhlé mužství. Vzrušoval mě, to jsem nepopíral, ale ten hajzl to věděl a moc dobře toho věděl využívat. Kolikrát už jsem ho za ten den nazval parchantem nebo hajzlem? Nesčetněkrát, ale když on takovej prostě byl! Dával mi vlastní sodu.. Ten si normálně říkal o nějaký trest! Ale namísto toho, chtěl spíš on potrestat mě, a to jsem neměl páru proč! Já, takovej svatoušek! Doufám, že tu ironii jste cítili! Než jsem stačil v těhle zdánlivých nesmyslných myšlenkách pokračovat, byl jsem ostře přerušen. Přes boxerky jsem zacítil Andyho jazyk na svém mužství, jak přechází od shora a dolů, sleduje, jak napětím ani nedutám, jak se prohýbám, no tak už je sundej! Ne, on si evidentně chtěl jít hrát dál, trošku mě pozlobit, letmé dotyky přes tenkou látku mě dráždily a to hodně! Když viděl, že jsem připraven, což jsem samozřejmě vždy, látku boxerek sundal, stáhl mi jí a společně s ní mě už konečně zbavil i kalhot! Byl jsem tu teď nahý a on skoro oblečený, proč je tomu vždycky tak?! Vidíte tu nespravedlnost? Já ano! Zkousnout tenkou kůži podbřišku, políbit pevná stehna.. A potom přišel ten skvělý pocit, pocit, když vás jeho horká ústa pohltí, celého! Tak nečekané, tak dobré! Pohnul jsem se mu vstříc, vždyť už jsem i tak byl dost vydrážděný a to toho vydržím hodně. Ale pár jeho doteků na ta správná místa.. Proč to musí umět tak dobře? Raději jsem nic nevnímal, nechal ho, bez obrany.. Když už jsem myslel, že budu, on mě nenechal! Prostě najednou mě opustil, beze slova. Viděl jsem, jak si rozepíná pásek od kalhot, někdo tady zjevně taky nemohl vydržet. Hodlal jsem mu oplatit tu jeho laskavost, že mě tady nechal, proto jsem se zvedl do sedu a převalil ho pod sebe. Já jsem nečekal ani si nehrál, rovnou jsem mu kalhoty i s boxerkami stáhnul. Mimochodem, byli červené. Dráždivá to barva a v té tmě kolem nás doslova svítily! I tak jsem věděl, co dělat. Pohltit ho do úst, olíznout špičku, sjet hlavou až dolů a zase plynule nahoru. V jednu chvíli mučivě pomalu, v druhou chvíli rychle, přímo zběsile! Zakláněl hlavu, lapal po dechu, ten pohled na něj.. vždycky jsem si ho užíval! Stačilo ještě párkrát po něm přejet dlaní, prstem vydráždit špičku, zaťal pěsti, přivřel oči a potom to přišlo. Musel jsem se usmát, všechno jsem poctivě slíbal z jeho těla, vidíte, nejsem taková potvora jako on, abych ho nechal, nedodělaného, jako jsem byl já sám! Hned potom následoval dravý polibek na jeho rty, přetlačovaná s jazykem.. Miloval jsem tyhle naše hry.. Andy evidentně už taky ztratil trpělivost, povalil mě do jehličí.. to zní fakt strašně.. a naslinil si prsty. Zažil jsem to už tolikrát, ale ten pocit nebyl o nic horší, o nic méně hodnotný! Ale dřív, než to stačil udělat, mě něco prudce píchlo do zadku.
"Do prdele!" Andy se na mě podíval s dost tázavým pohledem. "Ne doslova pitomče.." Protočil jsem očima, evidentně se divil, proč říkám tohle a proč nadávám, když on ještě vůbec nezačal. Rukou jsem zašel pod sebe a konečně tu věc vytáhl.
"Zpíčená větev.." Znovu jsem zanadával, ale to už se Andy rozesmál, propálil jsem ho pohledem a v tu chvíli zase přivřel oči, bez nějakého varování, prsty taky nechal prsty a prostě začal. Vůbec ne jemně a pomalu, rovnou se ve mně začal rychle pohybovat, rychlá splynutí dvou těl v jedno, ten úžasný pocit, ta slast, ta nekonečná agónie, ten pocit vystřelující do extáze. Tohle bylo na tom všem skoro to nejlepší. A do toho jeho rty, jeho doteky. Jen jsem zavřel oči, kousal se do rtu a potlačoval steny, jak jsem měl obvykle ve zvyku. Vždycky mě nějakým způsobem donutil zavzdychat, ale dnes se mu to nepovede! Zatínal jsem pěsti do kůže jeho paží, které si mě za boky přidržovali. Zrychlený dech, zběsile bijící srdce.. A neukojitelný pocit.. Chtěl jsem víc, víc a víc! Vyždímat z tohohle okamžiku naprosto všechno! Přetočil mě na břicho, větve ne větve, už mi to nevadilo, byl jsem v takovém tom stavu, kdy jsem vnímal jen Andyho. Náš sex nikdy netrval dlouho, za to byl ale kurewsky kvalitní. Políbil mě na odhalenou šíji, rukami zamířil k mé chloubě a konečně mě zpracoval, ve chvíli, kdy jsem se udělal, jsem ale táhle zavzdychal, až bych přísahal, že jsem slyšel jeho smích, který utichl v dalším stenu, utlumeném v mé kůži, kdy vyvrcholil i on. Svalil se vedle mě, do jehličí, na jednu z bud, přikryly jsme se druhou. Snažil jsem se uklidnit, vydýchat, vzpamatovat a vzchopit. Nebyl jsem člověk, co s vámi zůstane do rána a usne vám v náručí, to rozhodně ne. Vždycky jsem odešel.. A dnes to nebyla výjimka. Vstal jsem, otočil se k němu zády. Viděl jsem ho předtím, jenom tam tak ležel a pozoroval oblohu, tak nevinný.. a přesto zkažený.. Udělal jsem tohle z něj já.. padlého anděla.
"Tak co, pořád zaostávám?" Přetočil pohled na mě, zastavil jsem se v chůzi a koutkem oka na něj pohlédl. Znovu jsem se ušklíbl.
"Si piš.." Rozesmál se, já jsem se vydal posbírat svoje věci. Po chvíli ho nebavilo ležet tam tak sám a připojil se ke mně. Mlčky jsem se oblékal, na bundu jsem kašlal, nastartoval jsem motorku. On už udělal to samé, zapnul jsem si helmu a mrštil rozdrbanou koženou bundu na něj.
"Přijdu si pro ni, až ji opravíš.." S těmi slovy jsem dozapnul helmu, nastartoval a za zvuku hučícího motoru se vydal zpátky do města, tentokrát nechávajíc Andyho v prachu za sebou. Měl jsem skvělej pocit, měl jsem výbornou náladu. Nic mě nesralo, nic mi nevadilo.. Jen já, motor a prázdná silnice před námi. S pohledem na oblohu jsem si uvědomil, že svítá. Otec mě zabije, no neřešil jsem to. Zase jsem měl svojí svobodu, svojí samotu a svoje myšlenky. Které ale teď ani nevím proč, směřovali jen k jedné osobě, kterou jsem tam nechal. Andy byl svůj, Andy byl pro mě.. spoustu věcí. Ale když jsem tak jel, tou prázdnou ulicí, uvědomil jsem ho, že svoboda není to, co mě naplňuje, co dělá můj život zábavnějším a nevšedním. To, co mi dává něco víc, víc můj život zlepšuje.. A je to právě ten tmavovlásek, co mě nehorázně sere, kterého bych chtěl nejraději umlátit železnou tyčí do bezvědomí.. Ale pak ho doma ošetřovat svými praktikami.. Blbeček.. Pak jsem se ale ušklíbnul, nevím, co za sentimentální kecy do mě zase vjely. Já jsem Matěj Karas, svobodnej, nespoutanej frajer, co vždycky dostane to, co chce, kterého se všichni bojí, kterého všichni obdivují.. tedy.. až na jednoho^^
… Zazvonil zvonek, pohádky je konec ♫
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kimi Kimi | 5. srpna 2013 v 15:52 | Reagovat

Prostě krása, jako vždy :D To týdenní čekání se vyplatilo ♥ :D I když mě docela mrzí že si Maty na rovinu nepřizná že ho  miluje :D i když s tím by to už nebyl takový Maty :D

2 dfbfvdf dfbfvdf | 5. srpna 2013 v 16:17 | Reagovat

woohoo ! vyzerá to tak ,že sa Andy dostal Matějovi veľmi pod kožu . holt ,chlapče ,snáď si niekedy pripustíš tie pocity k telu ,nie len jeho telo . XD

3 ada ada | 5. srpna 2013 v 16:31 | Reagovat

Nepáči sa mi vzťah Matiho a Andyho. Pri úplne prvom milovaní sa oňho staral a to bola len stávka a teraz.
Ses s ex? To zas pôjdeme prezmenu do budúcnosti? Začínam mať zmätok v akom čase sa ktorá poviedka odohráva.

4 Niu Niu | 5. srpna 2013 v 23:17 | Reagovat

Ja ty dva miluju :D Maty by si mel uvedomit, ze by si mel alespon nekoho vazit :D aby se nedivil az mu Andyho nekdo vezme :D jsem rada ze jste z5 muhaha :D

5 Terežka Terežka | 6. srpna 2013 v 9:26 | Reagovat

Tak prvně musím pochválit nový design :D povedene opravdu :)
a k povídce, jsem nadšená, unesena, jako obvykle :D ale tenhle par je bezkonkurečně nejlepší, a předčit ho může snad už jedině TT :3 nechám se překvapit. A jsem rada ze se to dlouhe čekání vyplatilo :D

6 Sarelle Sarelle | 6. srpna 2013 v 21:35 | Reagovat

Super povídka, ostatně jako všechny tady na blogu ;-)  Už ani nevím, jak jsem na něj narazila, ale faktem je, že jsem za jedno ráno zvládla všechny povídky a všechny jsou naprosto luxusní :-D

7 Lami Lami | 11. srpna 2013 v 12:43 | Reagovat

Škoda ze nás necháváte tak dlouho čekat. Tenhle blog byl super. Ale poslední dobou, když tady nejste, je to nuda a lidi zapomenou :-|

8 Usagi Usagi | 7. září 2013 v 9:09 | Reagovat

bolo to dokonalé *^* >3<
len mám jeden dotaz :D oplatí sa mi čakať na nejaké to pokračovanie? =< :333 :D

9 Pilča xD Pilča xD | Web | 7. září 2013 v 16:38 | Reagovat

[8]: Vydrž do večera xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama