C´mon - Part 14

Neděle v 19:36 | Pilína a Yo |  C´mon!
Haha, kdo si tuhle povídku ještě pamatuje? :D
Podle mě je to taková zabijácká povídka, protože jsme blog vždycky zrušily, když se tahle povídka začala vydávat a pak opětně vydávat, takže je to trochu risk, ale tentokrát věřím, že dojdeme až do sladkého konce a blog přežije xDD
Místo konce povídky házím radši rovnou odkaz na předchozí díl, protože předpokládám, že se tu nenajde žádný borec, který by si ho pamatoval (já taky ne xD)
Takže trochu zdeptaný Chris, aby to nebyla pořád jenom sranda! :D
Ps: tenhle díl fakt zbožňuju :3

Minulý díl ZDE


Ležel jsem ve svém pokoji, a upřímně jsem neměl ani ponětí, jak jsem se sem vlastně dostal.. V oblečení načuchnutém z jednoho nočního klubu, kam jsem se dostal, než mě odtud vyvedly otcovo gorily, protože jsem tím jen sám sobě a hlavně jemu kazil reputaci.. Potom, co jsem si na ulici koupil od jednoho z mužů pár bílých pilulek, šlo to se mnou všechno od desíti k pěti.. Ptáte se proč, co se dělo.. Vždyť ještě před chvílí bylo všechno přeci růžové a barevné.. Co se téhle malé hvězdičce přihodilo?
 

Organizační :D

Neděle v 14:03 | Pilína a Yo |  Oznamy
Takže taková malá organizační :D
Kromě toho, že už jsme zase začaly psát něco nového, jo, asi to není úplně normální, ale tuhle novou fakt neskutečně žerem, tak jsme se taky chtěly pomaloučku polehoučku zbavit nějakých těch restíků, protože jesti něco bytostně nesnáším, tak když jsou rozepsané povídky a těch mi taky nemáme zrovna málo, takže slibovat nic nebudu, ale snaha o to dojet kluky tu je, takže následující organizační pokyny vypadají následovně:
Úterky budou vycházet Sráči,
zbývá tam tak odhadem pět dílků, takže nic převratného, po jejich skončení asi konečně nahodíme Choice, která chudinka čeká na zveřejnění celé dlouhé věky :D
Čtvrtky jsou Dominikovo a Benovo, tudíš I mean it! je jasná :D Pro všechny kdož soucítí s Benem, bude hůř.. :D :D
Víkendy necháváme volné a budeme právě přihazovat nějaké ty restíky k povídkám, které nejsou dokončené, tak úplně nás nebaví nebo prostě nám nesedly, protože když už jsme s nimi začaly, je naší yaoistickou povinností je také dokončit :D
Zároveň asi přibudou nějaké recenze, protože světě div se, ještě tu toho dost není :D
Jo a ještě chystáme takovou třešničku v podobě Dominikovo instastories, ale to asi až někdy později, zatím by to moje hovado asi moc followers nemělo xDD takže uvidíme, tahle postava je dle nás mimořádně plodná :D
Zároveń se budu snažit blog co nejvíce zjednodušit, aby povídky pro vás dávaly smysl, už mnohokrát tu zaznělo, že vás baví, jak jsou naši kluci a příběhy propojené a nás to popravdě baví fakt hodně, takže ty chudáky pořád trápíme a teď už jsme ve fázi, kdy se ztrácíme i my, takže musím vymyslet nějaký systém xDD, který by novým čtenářům pomohl se zorientovat. Nápady? xDD
Zároveň samozřejmě platí, že můžete kdykoliv sdělovat své postřehy a nápady, ať už na povídky nebo na cokoliv jiného, co by vás zajímalo/bavilo/potěšilo a my se budeme snažit vám vyjít vstříc!^^
To bude asi všechno, na závěr jako obvykle moc poděkujeme všem čtenářům, jste hotová TOP třída a dneska se těžte na nějaký restík :D

I mean it! - č.3

Čtvrtek v 14:08 | Pilína a Yo |  I mean it
Haha, dobrá poznámka o tom, že sblížení Bena a Domči je k neuvěření, sama to dodnes nechápu a Yočí mi za Domču furt nadává, ale tak.. je to Domča, brzy zjistíte, že Domča prstě dostane vždycky, co chce a vždycky to nejlepší! :D
Takže dnes Beník:3

"Tak mi to zjisti." Nařídil jsem přátelsky, a ještě než jsem definitivně odešel dospat tu minulou noc, obrátil jsem se ve dveřích s drzým úsměvem. "Jo a sekretářko, šéf by si dal kafe."
 


Klub sráčů - Maty no. 12

17. října 2017 v 11:04 | Pilína a Yo |  Klub sráčů
Tak náš sociální experiment na téma Andy/Maty/Leo u konce :D Snad zaryté fanynky ocení Matyho nečekaný přístup,.. ale stejně, Matýsek bude vždycky moje prdelka milovaná :D Nicméně docela dost ovlivnila tahle scénka i jiné páry, tak se nechte překvapit :D

~MATY~

Vztek, zuřivost, smutek.. Všechny tyhle emoce jsem cítil, ano. Ale ne už teď. Teď jsem už necítil vůbec nic. Nedokázal jsem to prostě pochopit. Nechápal jsem, proč to udělal. Chápal bych, kdyby spal s nějakýma holkama, já mu to dělal taky. Ale on to musel udělat s ním. S tím samolibým zmrdem. Takový jsem přece měl být já! To jsem přece byl já.. Ale nebyl jsem takový, dostal jsem pěkně přes hubu a kvůli čemu? Abych se zastával jeho? Proč jsem vlastně byl tak hrozně frustrovaný? Já byl neohrožený Matěj Karas, všichni se mě báli. To jsem dopadl až takhle? Fakt smutný!

I mean it! - č.2

13. října 2017 v 11:58 | Pilína a Yo |  I mean it
Mé děťátko Dominik se konečně trochu projeví :D

"Pane, pokoušel jsem se tomuto muži vysvětlit, že sem rozhodně nemá chodit a nemá tu co pohledávat, ale.." Opět mě umlčela jeho zdvižená dlaň. A já ničemu nerozuměl..
***

Klub sráčů - Mára no. 11

10. října 2017 v 21:54 | Pilína a Yo |  Klub sráčů
Chudáček můj malá, co to všechno odsere xD

~Mára~

Spokojeně jsem si zevlil na pokoji, v jedné ruce kvalitně vychlazenou desítku, v druhé ovladač a čuměl jsem na nějaký pořad o vaření, který by se moc líbil Alexovi, alespoň dle přidávaného koření, no a v tom přišel Honzík, ani mě nepozdravil a začal podivně přecházet po pokoji. Zvedl jsem obočí, je mu dobře? Vypadal tak rozrušeně, že jsem z toho byl celý rozhozený taky, však Honzík, co toho dokázalo rozhodit?
"Hej, jsi v pohodě?" nadhodil jsem, a dokonce odložil i to pivo (!), abych mohl vstát a dojít k němu. Upřel ke mně své velké oči a já v nich viděl, jak se v něm sváří podivná radost a nejistota. To jsem u něj teda ještě neviděl. Zatvářil se tajemně a podivně se usmál.

I mean it! - č.1

5. října 2017 v 23:10 | Pilína a Yo |  I mean it
Co mám s vámi dělat^^ dnes jsme s Yo našly dva krásné komentáře, které nám zlepšily den a zahřály nás u srdce, protože jakýkoliv komentář nás potěší, ale tím spíš se nás dotýká, když se k nám naše čtenářky i po těch letech a po těch ignoracích zase vracejí. Díky Uke a Yoshi jsme se rozhodly hodit sem Domču s Benem dřív, jako díky že máme vás, tak skvělé čtenářky!^^
K povídce.. hrozně doufám, že se vám bude líbit, protože já a Yo na tyhle dva máme neuvěřitelnou slabost a odrazilo se to mimo jiné i v tom, že tahle povídka má 60 stránek :D Předem upozorňuji, že je nabitá vulgarismy, protože Dominik je prostě hovado, mimo jiné, a taky.. víte co, pusťte si tuhle, oficiálně jsme z ní udělaly Dominikovu hymnu :D Ale první náš věčně nasraný mr. Perfect! Takže moje láska Ben jen pro vás, že jste tak úžasné a dokonalé!! :33.. skoro jako on, náš pan ZASRANĚ perfektní! :D


Moje nohy doslova klouzaly a klapot mých bot se lehce odrážel od stěn. Byl bych si štěstím pískal, nadšeně na všechny vrhal lehce povrchní úsměvy, doslova protancovával okolo dam, ochotně podal pár slečnám na reklamním oddělení spadlé papíry, věnoval jim jeden z arzenálů naučených úsměvů a sledoval jejich červenání a chichotání a jen co jsem zmizel za roh, už jsem slyšel to známé špitání. Měl jsem dnes mít vážně jeden ze svých nejlepším dní v životě, takových těch jedinečných okamžiků, na který jsem čekal vážně zatraceně dlouho! Alespoň to jsem si teda myslel.. Krátký pohled do zrcadla v hale, upravit si kravatu, tmavě modré sako a prohrábnout světle hnědé vlasy. Hnědým pohledem jsem se zkoumavě zadíval na hodinky, černé rolexky na pravém zápěstí.. měl by tu být každou chvíli..

"Friendzone" - jedenáct

5. října 2017 v 16:00 | Pilína a Yo |  Friendzone
Tak a tečka na závěr^^

Nevím, jak to popsat, aby z toho nebyla jen laciná červená knihovna. Jak jsem se cítil? Sice jsem negramot, ale hádám, že ani slovník by nedokázal interpretovat to, co se právě odehrávalo v mé hlavě. Bylo to jako spadnou do hodně, hodně živého snu, kde se probouzí všechny vaše fantazie a vy tomu prostě nemůžete uvěřit. Jako vyvrcholení něčeho, na co jste se šíleně moc těšili. Něco tak neuvěřitelného, tak nepravděpodobného, že jenom koukáte, mlčíte a zapomínáte dýchat. Tak nějak takhle to vypadalo.

Klub sráčů - Andy no. 10

3. října 2017 v 14:19 | Pilína a Yo |  Klub sráčů

~ANDY~

Asi jsem se vážně neměl rád, že jsem vlezl do postele od jednoho hajzla k hovadu číslo jedna, nebo fakt už nevím. A ne, nebylo to pro mě tak jednoznačné, jak to měl on. Zašukat si, odkopnout, fakt jsem nebyl tak naivní. Byl to sex, nic jiného, věděl jsem to, neplánoval jsem naši růžovou budoucnost se čtyřma dětma a mnou v zástěře, jak mužíčkovi dělám sváču do fachy. Ale já sám sebe nechápal, fakt jsem netušil, co vlastně chci, v jedné chvíli se bránil, ve druhé jsem to byl já, kdo mu vycházel vstříc a přijímal a oplácel mu ty sobecké polibky.

"Friendzone" - deset

28. září 2017 v 16:00 | Pilína a Yo |  Friendzone
Tak a pomalu budeme mít závěrečné finále :)).. jedna odechovka dokončená a za chvilku tu budeme mít pana šéfa Domču, těšíte se? :D my hrozně, Dominik je naše TOP třída :D :D
Takže si užijte naše sladké kámoše a od příštího týdne hovado číslo jedna! :D

Sledoval jsem ho skrz husté řasy, skrz přivřená víčka. Sledoval jsem jeho tělo s nepředstíraným zájmem. Ano, i já o něco projevoval zájem. A to bylo zrovna ve chvílích, kdy jsem něco tvořil. A já rád tvořil. A momentálně se mým vrcholným dílem stalo jeho tělo. Lákalo mě to, lehkými a jemnými tahy zkoumat jeho tělo kousek po kousku. Cítil jsem, jak se mi zrychlil tep. Jako kdyby mi těmi jemnými pohyby prsty doslova elektrizovaly. Pohled zamyšlený, cítil jsem, jak jsem vzrušený, necítil jsem se už tak netknutý.

Klub sráčů - Leo no. 9

25. září 2017 v 17:47 | Pilína a Yo |  Klub sráčů
Chlapci se nám pěkně rozjíždí, jen co je pravda, Leo se s tím moc nesere :D

~LEO~

Ne, rozhodně si o mě nemyslete, že jsem nějaký rozvraceč vztahů nebo tak něco. Že tady píchám Matějovo lásku jen proto, protože jsem mu chtěl nějak uškodit. Ve skutečnosti jsem to dělal jen pro své vlastní potěšení, tak to prostě bylo vždycky. Pokud si někdo zasloužil přezdívku zmrd, rozhodně jsem to byl já. A když se ten hnědovlásek objevil u mých dveří, nemohl jsem se nic víc než smát. Musím uznat, že jsem tušil, že přijde. Bylo mu to vidět na očích, ať už se sebevíc snažil bránit a tvářit nezaujatě, já to věděl. Věděl jsem, co chce a co chci já. Bylo to tak prosté a hmatatelné. A já si ho vybral právě kvůli tomu výrazu. Právě kvůli tomu, že si tak moc hrál na to, že je mu to nepříjemné a přitom chtěl opak. Měl jsem jistou zálibu v tom vyvolávat v lidech jen to nejhorší. Dostávalo mě to do varu, bavilo mě to.. Nemůžete mě soudit. Nebo vlastně můžete, mě to stejně bude u prdele.

"Friendzone" - devět

21. září 2017 v 16:00 | Pilína a Yo |  Friendzone

"Miluju tě.." Nic víc jsem nedokázal, ve chvíli, kdy mě zase polapily ty jeho proklaté šedivé oči. Stál jsem tam před ním v dešti a odevzdával mu všechno, čím jsem byl. Vážně jsem byl tak naivní a věřil v zázrak?
Do tvrdé reality jsem se totiž probral pěkně rychle. Jeho pěst se dotkla mé tváře a já o pár kroků ustoupil. Ruku jsem stáhl a otřel si pramínek krve, co mi vytekl z natrženého rtu. Zasloužil jsem si to, nehrál jsem si na žádného mučedníka. Jen mi dal najevo to, co jsem si tak dlouho bál přiznat. Hořce jsem se ušklíbl, zvedl hlavu a naposledy se střetl s pohledem jeho očí plných bolesti, vzteku a všeho. A věděl jsem, že za to všechno můžu jen já.

Klub sráčů - Andy no. 8

17. září 2017 v 11:04 | Pilína a Yo |  Klub sráčů
Takže jak asi většina z vás tuší (tušili jste to?!:D), pokračování bude.. zajímavé, tak to řekněme :D Aneb i Adámek umí být pěknej parchant, nikdo není bez chybičky a když potkáš Lea, zkus říct prostě ne:D
Zítra státnicuju.. držte mi palce!:D
Jop a děkujeme za komenty:33 I vy nám děláte radost!:D

~ANDY~

Jako u předchozího dílu - ANDYMATY fans vypnout a svoření pod 18 let zavřít!:D

"Friendzone" - osm

14. září 2017 v 16:00 | Pilína a Yo |  Friendzone

A on tam fakt stál. Osamělá bílá postavička, která ke mně upírala smutné oči, tak smutné, že jsem měl neodolatelnou chuť se otočit a znovu ho držet v náručí, znovu ho objímat a líbat a zapomenout, ale to moje uražená pýcha nechtěla. Protože po tom, co jsem se ve svém životě prvně pro něco nadchl a vážně se snažil to neposrat, se mi to vrátilo jako facka. A já nebyl připraven se s tím smířit. Takže jsem se otočil a rozešel se pryč. Protože já už žádného kámoše neměl..

Další články


Kam dál